Už třetí den přemýšlím, jak ten článek napsat. Internet je tak široké téma, že všechny myšlenky stejně do jediného článku nenacpu. Proto bude vícedílný.
K jeho napsání mě inspirovalo tohle video a diskuze, která pod ním proběhla na Facebooku jedné kamarádky. I já - zkušený uživatel internetu a možná až nekritický milovník nových technologií - jsem si musel položit pár otázek, které teď chci předložit také vám. Nejsem odborník, psycholog a ani nechci soudit internet jako takový. Je to moře informací a možností, které my sami pomáháme utvářet. Určitě výborně slouží a leccos nám usnadňuje, ale také je díky němu možné prohrát dům v pokerovém turnaji, vytvářet falešné identity, prosedět doslova týdny u online her.....
Moje první otázky k zamyšlení jsou tyto:
Víme, co na internetu děláme? Proč, s kým a jak na něm trávíme čas? Jsme si vědomí dopadu, který má virtuální realita na naše děti? Jak staré a mentálně vyspělé má být dítě, aby používalo síť zodpovědně a bezpečně?
Víme, jak své děti ke správnému používání internetu vést? Myslím, že i my sami jsme se to museli učit a učíme se stále.
Kolik času online denně je ještě ok, a kolik už ne? Co čekáme od přátelství s lidmi, které jsme fyzicky nikdy neviděli? Jsme upřímní při sebeprezentaci na sociálních sítích, blozích a privátních webech? Jsme si vědomí toho, jakou a kde za sebou zanecháváme digitální stopu? Máme tušení, co, kde a kdo dělá s našimi daty na vzdálených úložištích, jako je Dropbox, Goodle drive, iCloud a podobné?
Na některé otázky se pokusím sám za sebe odpovědět v dalších dílech tohoto seriálu. Na jiné odpověď nemám. Doufám, že se zapojíte do debaty v komentářích! Předpokládám, že otázek existuje ještě mnohem víc. Těším se na vaše podněty! Nevím ještě přesně, kolik dílů bude toto téma mít. Záleží to i na vaší aktivitě.
Mějte se fajn a brzy ahoj!
Hodně zajímavých otázek! s časem lnline - to spočítané nemám, ale někdy mám i dny, kdy vařím, spím, peru, čtu si a toužím po procházkách a ani mobilní data si nezapnu.
OdpovědětVymazatS očekáváním a přátelstvím s lidmi na netu podlehnu občas iluzi, ne že ne. nemám vždycky určitý zdravý odstup. Doufám, že nějaké kamarádství občasným psaním udržíme a ono přitom téměř nefunguje a je to hodně jednostranná záležitost. Dávám si už lepší pozor! Přecejen zase několik přátelství přes net nečekaně vzniklo - takže nemůžu říct, že netové vztahy jsou nějak mělčí nebo míň bezpečný.
Při sebeprezentaci se snažím být upřímná, někdy toho ale píšu víc, než bych musela. Snažím se moc nedat na reakce a hodnocení svých virtuálních "komentátorů", pokud se líp neznáme. Snadno se někam píše, jak se něco jeví skvěle nebo strašně a mohlo by to zbytečně zraňovat nebo stoupat do hlavy!
Co kdo dělá s mými daty - na to moc nemyslím, přiznávám. Štvou mě firmy, který přeprodávaj ostatním data a adresy a plní se mi mailová schránka!
Je to pěkný seriálek:)
Díky za komentář. To mě zase inspiruje k zamyšlení, jak rychlí jsme při čtení a reakcích v odsuzování, nebo nadšení. Vlastně často komentujeme něco, u čeho neznáme pozadí, souvislosti, okolnosti, duševní rozpoložení pisatele.... Je toho hodně, o čem se dá v souvislosti s internetem a technologiemi přemýšlet. I mně samotnému to psaní pomáhá utřídit si myšlenky a zkoumat vlastní postoje. Snad to bude trošku užitečné i pro další čtenáře.
Vymazattohle je smutný fakt, ale někteří lidé jsou od sebe bohužel daleko na to, aby se mohli spolem projít a ano měli by jsme spolu více komunikovat mezi sebou pohledem z očí do očí, ale zase bez blogů a FB bych si nemohla popovídat s vámi ;) nemělo by se to s tou sítí moc přehánět ;)
OdpovědětVymazatK tomu se určitě dostanu v nějakém z příštích dílů. I nám přinesl internet do života spoustu výborných lidí. některé už jsme poznali i osobně a věřím, že i tebe jednou osobně uvidíme!
Vymazatjé budu muset zajít na blog a předělak ikonky aj tu tu ;)
OdpovědětVymazatJakou máš adresu na blogspot.com?
VymazatPěkné téma, být neustále online je trošku zavádějící, protože to často svádí k, no, jak to napsat, otravování v nevhodnou dobu. A vidíš, pro někoho kdo je online, je to otrava, někdo si rád popovídá. Já však mám radši jakási pravidla, dokdy je ještě tak nějak "slušné" psát či volat, raději nejdřív napsat, než rovnou volat. - Kdo má na mě furt náladu, samozřejmě i opačně. Je to ale první článeček, možná v dalších najdu odpověď. Už se těším. Mirka.
OdpovědětVymazat