čtvrtek 22. května 2014

Chycení v síti 5 - Facebook

Je ještě něco, co někdo o téhle síti nenapsal: Asi není. Mým cílem také není napsat něco objevného, ale shrnout své postoje k fenoménu Facebook.

Už ani nevím, kdy jsem si účet na FB zřídil. S jistotou můžu říct, že jsem nebyl mezi prvními a že mě nějaké sdílení fotografií nijak zvlášť nelákalo. Jenže všichni už to měli, tak jsem nechtěl zůstat stranou.

Nápad pana Zuckerberga vytvořit stránku, kterou si každý přizpůsobí k obrazu svému, se mi zdá docela dobrý. Dokonce vítám i možnost skrýt si reklamy od zadavatelů, kteří mě nezajímají. Bohužel systém není dokonalý a tak když odmítnu reklamu na rychlou půjčku od Providentu a jako důvod zaškrtnu, že se obsah neslučuje s mými názory, FB mi nabídne půjčku od jiné, stejně lichvářské společnosti. Nelze mu asi nijak vysvětlit, že mi vadí půjčka, ne konkrétní poskytovatel.


Existenci Facebooku jsem ocenil, když probíhaly povodně v severočeském kraji. Sledoval jsem tehdy stránku ČT 24, kde lidé nabízeli pomoc, sdíleli důležité informace a byli velmi ochotní. Líbilo se mi také, když jedna skupinka několika set přátel těžce zdravotně postižené ženy vyhlásila sbírku na její potřeby. Tehdy jsem si říkal, že začínám chápat pojem "sociální" síť.


Každý vynález v historii lidstva je zneužitelný. Na FB existují i skupiny, jejichž cílem je mlátit přistěhovalce, sdílet extrémní názory a nesmyslné konspirační teorie. Naštěstí si obsah Facebooku určujeme sami!


I já jsem se to učil. Nejprve jsem potvrzoval žádosti o přátelství každému, koho napadlo si mě najít. Později jsem zjistil, že nechat si zaneřádit zeď statusy pubertálních zamilovaných, dětmi, které mají zítra písemku a některými staršími lidmi, sdílejícími odkazy na bulvární informace, není zrovna to, co bych chtěl. A tak jsem bez ohledu na důsledky vyhodil pár příbuzných a další ještě vyhodím. Opravdu nemám rád, když mě, který hry nehraje, zve někdo každý den k nějaké z nich.


Jestliže platí, že internet spoluutváříme, o Facebooku to platí dvojnásob! Je s podivem, jak snadno klikneme na "Sdílet" a nepřemýšlíme o tom, kolik a jakých našich přátel a známých bude muset námi sdílenou informaci číst. Snažím se, aby to, co na FB vložím, bylo zajímavé aspoň pro polovinu mých přátel. Odkazy na křesťanské pořady, kázání a podobné věci jistě nezaujmou všechny, ale jsem pevně přesvědčený o tom, že stojí za sdílení. I proto u nich nastavuji soukromí na "veřejný".


Bohužel i FB má spoustu uživatelů, kteří o nějakém nastavení nemají ani nejmenší tušení. Bohu díky lze jejich příspěvky skrýt, nebo je odebrat úplně.


Pokud k Facebooku přistoupím jako k informačnímu zdroji a komunikačnímu nástroji, pak ho vidím jako jedno z nejlepších řešení. Pomáhá mi udržovat vztahy s lidmi, kteří žijí daleko, umožňuje mi najít důležité informace pěkně na jednom místě a díky tomu, že sleduji inteligentní lidi, mi přináší spoustu podnětů k přemýšlení.


Nedávno jsme s Markétou založili stránku Modlíme se za vás. Je nás tam zatím jen 54, ale těší mě, že jsou tam lidé z USA, Slovenska, Rakouska a Iránu. Nápad to nebyl originální, protože podobných skupin existuje víc, ale protože jsme momentálně nezaměstnaní a na modlitbu máme čas, cítili jsme, že to máme udělat.


Často slyším nebo čtu kritiky na adresu Facebooku. Určitě na nich je něco pravdy. Jenže pravda také je, že koho si přidáš, toho statusy čteš! Co sám sdílíš, musí číst někdo jiný. Co se mi opravdu nelíbí je, že Facebook mě informuje i o tom, koho si kdo přidal do přátel. Tohle bych vážně nemusel vědět! Mrzutá je i vlastnost Messengeru pro mobilní telefony, který mě zobrazuje stále online a tak mi někdy lidé pošlou zprávu i ve chvíli, kdy se mi to vůbec nehodí. Bohužel tutéž hloupou vlastnost má i poslední verze mobilního Skype. Vývojáři to samozřejmě prezentují jako výhodu: už nikdy nic nepromeškáte! Já bych raději promeškal!


Celkově ale FB hodnotím kladně. Jen dneska jsem ho otevřel asi tak 12 - 15 krát, což už možná hraničí s nějakou tou diagnózou. Ale sleduji na něm oblíbená rádia a jejich programové tipy, některé zajímavé církve, osudy lidí, za které se modlíme, zpravodajství i několik firem, jejichž produkty a služby mě zajímají. Je fajn, že stačí stisknout Alt+Ctrl+F a jsem tam, kde potřebuji být. Možnost upozornit najednou a zdarma asi 80 lidí z celého světa na něco zajímavého, je prostě skvělá.

Je jen a jen na každém z nás, čím tuhle síť budeme plnit. Jen my rozhodujeme, chceme-li být jen pozorovateli osudů ostatních, nebo je chceme povzbudit, potěšit, nebo i poskytnout konkrétní pomoc. Asi není dobré, když si dvě slečny, které bydlí 150 m od sebe, celý večer vyměňují chat zprávy. Kdyby se spolu sešly, mohly by si popovídat, jedna druhou potěšit svou přítomností, vypít si kafe, sklenku vína, nebo cokoli jiného. Určitě preferuji osobní kontakt s lidmi před tím internetovým. Ale děkuji Bohu, že můžu udržovat vztahy i s těmi, které vidím jen jednou ročně i méně často.


Ať vám Facebook slouží a ať nesloužíte vy jemu, přeje Tygr!

PS: Příště něco o ostatních sociálních sítích, jo?

3 komentáře:

  1. Já taky nepatřila mezi první uživatele Facebooku, a nebýt jedné kamarádky, ještě dlouho poté, co jsem ho založila, bych ho nejspíš vůbec neměla. První rok jsem tam ani tak moc nechodila, nebavilo mě to. Pak se to trochu změnilo, ale i tak jsem nechápala lidi, co píšou nějaký status každou hodinu, sdílí všechny možné fotky a dělí se prakticky o všechno z jejich života, o informace, které každého normálního člověka ani nezajímají a nečte je. Co tak zjišťuju, nejvíc na FB nadávají lidi, co si ho zrušili, aby jim nežral tolik času. Říkají, jaké je to všechno zlo a omezovač času. Včera jsem si zrovna přečetla status jedné slečny - Facebook je jako vězení. Sedíš na místě, plýtváš časem, máš profilovou fotku, píšeš na zdi a jsi šťouchán od chlápka, kterého neznáš.
    ...Ale tohle všechno nedělá Facebook - děláme to my sami. Přijde mi docela nesmyslné svádět na sociální síť naši neschopnost odtrhnout se od počítače a jít dělat něco užitečnějšího.
    Pro mě je teď důležitý zejména díky několika skupinám, převážně pak našeho ročníku na VŠ, kde si poskytujeme různé informace o zkouškách, materiály ke studiu atd. Nechápu, jak bez toho lidi dřív mohli žít :)
    Taky jsem v kontaktu s pár lidma, které nemám moc možnost vídat, ale to je asi tak vše. Někdy tam nevlezu klidně týden a nechybí mi to. Jen mi pak chodí maily, ať si zkontroluju facebook, a to už asi po třech dnech, kdy tam vůbec nejsem, jako bych snad přišla o něco podstatného.
    Vždycky mě úplně rozčílí, když sedím s kamarádkou v hospodě a ona celou dobu drží v ruce telefon a píše si s někým na FB, lidi by bez toho mohli aspoň chvíli být schopní fungovat...
    Jinak taky bych nemusela vědět, koho si kdo přidal do přátel, když ty lidi většinou ani neznám. Navíc jeden čas jsem měla v přátelích slečnu, která nedělala snad nic jiného, než klikala na různé fotky a označovala je, že se jí líbí. O všech jednotlivě mě FB taky nezapomněl informovat. Dopadlo to tak, že jsem musela všechny její příspěvky skrýt, abych od toho měla pokoj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně o tom to je, že si FB děláme my všichni. Taky jsem provedl pár omylů a popřidával lidi, které jsem následně buď musel skrýt, nebo vyhodit úplně. Ono totiž to skrytí nefunguje v aplikacích třetích stran a tak když si prohlížíš FB třeba programem Focus pro iPhone, zobrazujou se ti i ti schovaní. Teď zrovna uvažuju nad tím, co na Fb dávat a co už ne. Mám tam hromadu věřících i nevěřících, většinu Čechů, ale i pár Američanů a tři Iránce. Je těžké brát ohled na všechny. Občas tam teda vložím i fotku, byť z toho nevidomí přátelé nic nemají. Tu a tam dám něco v Angličtině, ale tomu zase nerozumí většina příbuzných. No, třeba si mě taky skryjou. Díky za komentář!

      Vymazat
  2. To je zajímavé, nevšimla jsem si, že by mě fejs informoval o tom, kdo si koho přidal do přátel, nanejvýš se mi občas mihne žádost o přátelství, většinou jsem odklikla, jen jednoho jsem odmítla, ne proto že by byl špatný, ale měl zájmy, které se absolutně neslučují s mými (a nic zlýho to nebylo, byl to fotbalový a vůbec sportovní fanoušek, ale když mně fotbal vůbec nic neříká a on tam nic jiného neměl...)
    Jinak, číst statusy ostatních mi nevadí, buď je otevřu nebo jen přeletím, zalajkuju, co se mi líbí a když se mi něco líbí moc, že to nechci ztratit z merku, dám si sdílení a přesunu k sobě. Výhodou je, že u těchto přesouvaných odkazů nebo obrázků nikdo neřve o autorských právech. Ostatně je tam vlastně odkaz, odkud to přišlo...
    Face je taky výhodný pro rychlý kontakt, odezva je okamžitá (samozřejmě, pokud je ten druhý "na drátě").
    Face má určitě svoje výhody, dá se tam mnohé najít a objevit, jen je dobré nepodlehnout. Jak jsi psal na začátku, nahromadilo se ti ohromné množství tzv.přátel, které bys stejně nestihnul sledovat... Naštěstí i to se dá nějakým způsobem vyloučit a zrušit.

    OdpovědětVymazat

Komentáře na tomto blogu nejsou moderovány. Každý, kdo napíše svůj názor slušně, je vítán! Příspěvky obsahující vulgarizmy, urážející něčí rasu, politické, nebo náboženské přesvědčení budou smazány. Díky za reakce!