sobota 5. července 2014

Nepravidelník 4 aneb Pozor!!!, Tygr callcentruje!

Na světě se dějou fákt divný věci! Člověk a ani Tygr prostě neví, co všechno ho může potkat.


Asi to zná bohužel většina z vás. Finanční situace není zrovna nejveselejší a vy dumáte a dumáte, jak si ji trošku vylepšit. Ta naše se po odchodu nájemníků z našeho moravského bytu taky začala sunout nepěkným směrem a tak jsem hledal a hledal, co bychom a jak by. Moc toho neumím a co umím, to zase díky zdravotním problémům nemůžu, takže těch možností nebylo nikterak přehršel.

Před pár lety jsme s Markétou absolvovali školení v jednom callcentru. Tehdy to vypadalo, že budeme pracovat z domova a naším úkolem bude převádět zákazníky z předplacených karet T-Mobilu na některý z paušálních tarifů. Callcentrum ale nakonec někdo vytuneloval a tamní zaměstnanci jednoho dne zjistili, že jim k práci chybí počítače. Z celého projektu nebylo nic, ale měli jsme dobrou školitelku a tak nám zůstala aspoň nějaká nová dobednost.

Na základě této zkušenosti jsem tedy hledal práci z domova v oboru telemarketing. Už nevím jak, ale našel jsem inzerát, který sliboval přivýdělek 15 až 20 tisíc, práci z domu a nikdo po nás nechtěl ani životopis, nebo nějaký ten motivační dopis. A tak jsme paní z inzerátu zavolali. Byla velmi ochotná, naše zraková vada jí nepřekážela a snažila se spolu s námi vymyslet, jak bychom tu práci mohli zvládnout. Než nás pustila do ostrého provozu, prováděla s námi několik zkušebních hovorů, kde hrála otrávené, zaujaté, zaneprázdněné, hloupé i zbytečně chytré zákazníky. Podařilo se jí vzít mi iluze o tom, že tuhle práci zvládnu levou zadní, ale byla opravdu věcná, kritizovala právem a dovedla i povzbudit. První, co mě mělo zarazit a nezarazilo, byla podmínka, že práci budeme provádět z vlastních SIM karet. Máme neomezené tarify a tak jsem si říkal, že to půjde. Pak mi docvaklo, že volat lidem ze svého privátního čísla nechci, ale i to jsme pořešili. Kamarád nám půjčil svoje firemní karty a starších telefonů mám doma habaděj.

Druhé, co mi mělo napovědět, že na tomhle jobu nezbohatnu, byla skutečnost, že nebudeme pobírat žádný plat a naší odměnou budou jen provize. Viděl jsem, jak krásně dělám deset smluv denně a Markéta další a to by dle plánu odměn mělo stačit, abychom se nemuseli stěhovat z Prahy na Moravu, kam se nám moc nechce.

Naše instruktorka a supervizorka v jedné osobě byla je příjemná paní, se kterou se dobře povídá a myslím si, že nám nechtěla lhát, když říkala, že úspěšnost prodeje SIM karet pro jednoho nejmenovaného virtuálního operátora je cca 10 %. Uvědomil jsem si, že určitě nebudu telefonovat osm hodin denně a upravil jsem odhad naší prosperity zhruba na polovinu. Ale i to by bylo bývalo docela dobré!

Jednoho dne jsem dostal prvních 100 kontaktů a začal jsem volat. Hodně lidí to nezvedlo, další byli nedostupní, jiní měli nastavené přesměrování do hlasové schránky. Poměrně brzy jsem ale prodal první SIM a říkal jsem si, že zítra to bude lepší. Nebylo! Z padesáti vytočených čísel jsem se dovolal asi dvanácti lidem. Někteří zavěsili, jakmile jsem se představil, jiní slušně odmítli i když ještě nevěděli co, další se vymluvili, že jsou u lékaře, že zrovna řídí, že mají návštěvu. Dostat se k tomu, proč jim volám a jakou pro ně mám nabídku, se mi podařilo jen asi třikrát. Námi prodávané tarify nebyly vůbec špatné, ale přesto je ti volaní nepotřebovali, protože měli uzavřené smlouvy na dobu určitou, nebo babičce dobíjela jednou ročně dcera jen proto, aby číslo nepřestalo fungovat. Zkrátka a dobře: Začal jsem tušit, že tohle na řízek nevydělá. Třetí den tygřího callcentrování nepřinesl nic nového. Narazil jsem na opilce, který mě chtěl zastřelit, na jednu fajn babičku, které jsem popřál brzké uzdravení, na další babinu odněkud z Valašska a na pár lidí, kteří s tím prostě práskli.


Ne, já se jim nedivím! Před lety, kdy jsme procházeli tím školením, byla úplně jiná situace. Tehdy vám volali jen tři operátoři a maximálně ještě vaše banka. Dneska existují desítky dodavatelů energií, 52 virtuálních operátorů, spousta bankovních i nebankovních půjček, pořadatelé předváděček všeho druhu a jen Bůh ví, kdo ještě. Skoro každý z nás má nějakou zkušenost s tím, že podepsal smlouvu, která rozhodně nebyla tak výhodná, jak mu ji po telefonu někdo z callcentra odprezentoval. K averzi na volající operátory přispívá i to, že mnozí jsou tragicky nekvalitní. Vydržet několik let pracovat v callcentru je takřka nemožné, proto se pracovníci často mění, jen se tak nějak rychle zaškolí a hurá telefonovat, vydělávat, zvyšovat denní normu. Ti lidé v kamenných callcentrech jsou pod obrovským tlakem. Stále je někdo kontroluje, placení jsou za uzavřené smlouvy a podle počtu obvolaných klientů. My jsme ještě měli výhodu, že tempo práce jsme si doma určovali sami! I tak se to ale dělat v dnešní době prostě už nedá!


No nic. Zkušenost mám, SIM kartu navíc taky a netuším, co bude dál. Jen vás chci všechny moc a moc poprosit o jednu věc:


Jestli se stane, že uvidíte na displayi svého mobilu neznámé číslo, aspoň ten hovor příjměte. Pokud to totiž neuděláte, do databáze kontaktů si volající callcentrista zapíše, že jste to nebrali a musí vám tak jak tak zvonit někdy znovu. Když už to zvednete, zkuste slušně, rychle a jasně říct, že nemáte zájem. Tím umožníte volajícímu operátorovi ušetřit čas a věřte mi, že čas jsou pro něj opravdu peníze. Věřím vám, že vám všechna ta callcentra jdou na nervy. Ani já hovorů s nimi nejsem ušetřen. Ale zkuste za tím vidět člověka, který jen nesehnal jinou práci a snaží se vydělat si na chléb vezdejší. On si vaše číslo nikde nenašel, on ho dostal a bude vám volat tak dlouho, dokud nevyjádříte nezájem. Zkuste si představit, že se musíte živit tímto způsobem vy a podle toho s těmi operátory jednejte. DĚKUJI ZA POCHOPENÍ!


PS: Slibuji vám, že tím neznámým volajícím už nebudu já!

Bůh vám žehnej!

9 komentářů:

  1. Já myslím, že to callcentrum nebyla divná věc, jen přišlo pozdě, v neprůstřelnou dobu.
    Možnost nastala, až když se to vlastně nedá zkusit.
    Neměla jsem iluze o 20 tisících bez fixního platu, ale ta zkušenost mi přišla prostě zajímavá a pár stovek denně možných. Netušila jsem, že je úplně jedno, co nabízíme a jestli vůbec umíme promluvit, to mě zarazilo, jak marné to byly naděje.
    Ani školitelka asi nebyla úplně v obraze a pamatovala jiné časy, kdy s lidma aspon promluvila.
    Kdybychom kvůli tomuhle museli někam jezdit, posílat životopisy a podobné caviky, byla bych vsteklá, že jsme ze sebe akorát dělali blázny. Spousta lidí tohle musí podstoupit.
    Nahlídli jsme docela snadno někam, kam nemáme jít a víme to dost rychle. Kdyby nám to jen někdo vyprávěl, možná bychom naplno nevěřili. Škoda, že z toho neplyne možný zaměstnání, dokonce pro další známé, v tom je to prozření bolestnější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, to mě mrzí nejvíc, že tím tak trochu padá možnost zaměstnání pro ostatní. Ale ještě pořád by mophli pracovat na pasivních linkách, kdyby je na nich někdo zaměstnal. Jsme bohatší o zkušenost a zas tak moc nestála. To je fakt.

      Vymazat
  2. Já sice chápu, že se tím živí, ale popravdě už jsem vzteklá. Zvednu mobil, že se mi někdo chce objednat na masáž a ono to je nějaké dotazníkování nebo nějaké nabídky. Snažím se říct, že nemám zájem (fakt nemám na pravidelné měsíční platby, ať jde o pojištění nebo paušály na telefon, notabene teď, když mám tescomobile kartu, jsem zjistila, že provolám tak stovku měsíčně, což je značka ideál, a když vezmu v úvahu, že jsem platila paušál 300 měsíčně, tak mě to štve ještě dnes, protože jsem vlastně platila peníze navíc, i to co jsem neprovolala.
    Ale to je vedlejší, chtěla jsem říct, že ti vůbec nezávidím, co sis musel vyzkoušet. Osobně bych tu práci dělat nemohla, asi bych skončila spíš někde u úklidu ulic nebo v lepším případě kanceláří, fakt na to nemám povahu a je mi tak trochu líto lidí, kteří si tím musí vydělávat, protože ne každý se k takové práci hodí, viděla jsem podomní prodejce, kteří byli vyloženě nešťastní, protože se jim nepodařilo získat žádnou smlouvu - ale oni se na to očividně nehodili, to nebyli průbojní lidé, kteří umlátí klienta argumenty, to byli normální slušní lidé, kteří nenašli jinou práci než tady tu hnusotu. Říkám hnusotu, protože od těchto zaměstnavatelů je to vyděračská práce - ti lidi na ulici odvedou 90% práce, ale 90% zisku připadne tzv.zaměstnavateli. No, možná to přeháním, ale mám pocit, že tak nějak to funguje.
    Ale i když mi je jich líto, nemůžu je zachraňovat a pomáhat tím, že se všemi uzavřu smlouvu, ve které budu jen platit, platit a platit. To prostě nemůžu.
    Takže při takovém ataku, ať telefonním nebo osobním, bývám hodně vyostřená, už díky tomuto dilematu.
    Navíc, proč měnit něco, co mi absolutně vyhovuje a je pro mě opravdu výhodné, výhodnější než to, co mi takový prodejce nabízí.
    Ale to je řečnická otázka.
    Callcentrum je dnes passé, a jestli se někomu podaří uhrát pár smluv, tak to jsou vážně vysoce odolní a tvrdí pracovníci, co dovedou vymámit z jalové krávy tele. Ale i oni budou mít brzy potíže, protože lidi už jsou fakt otráveni natolik, že se vymluví na řízení, na doktora, nebo rovnou utnou hovor.
    Ono je to totiž i dost obtěžující. Ze strany callcentra.
    Callcentrum je vůbec instituce na pendrek, kdyby fungovali jako informační linka, bylo by to rozumnější. Ale to už tady je, nestydatě drahá 1180, nebo tak nějak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je toho poslední dobou fakt moc. Banky, zdravotní pojišťovny, dodavatelé energií, operátoři, průzkumy..... Člověk by to snesl jednou za půlrok, ale třikrát za tejden to už na nervy fakt leze.
      Jinak Tesco je rozumná volba. Pro málo volajícího člověka s Club Card se vyplatí. Taky jedno mám, protože jsem chtěl mít SIM kartu fungující pod sítí O2.

      Vymazat
  3. Přesně tak. A to mě ještě tolik neotravujou jako jiné, jak jsem zjistila. Mám i pevnou linku (uvažuji o zrušení, jedna z posledních, s kým si ještě na ni volám, je moje teta) a utajené číslo, takže na pevnou mě taky otravují minimálně. Ale z rozhovorů vím, jak dokážou obtěžovat, ona je třeba na dvoře a letí k telefonu, protože si myslí, že ji volá syn - a ono to je zas nějaká nabídka.
    Přesně jak píšeš, jednou za půlroku by se to dalo snést, ale třikrát do týdne už je to na zabití. Dnes mi volala některá z ČEZu, že mají slevy energií. Jsem u Eonu a měnit nemíním, ČEZ jsou prý pěkní prevíti a taky dost drazí.
    Tesco je úplně senzační, pokud někdo nevolá ve velkém - oni ještě, když si dobiješ kartu, ti přihrají jednou tolik velkou částku jako bonus, platí to po celý měsíc. A v rámci telefonování v síti tescomobil je měsíc zdarma, to je taky prima. Možná je ještě nějaký slibný operátor, ale už bych neměnila... a paušál ani za nic. :-)
    Takže ty máš taky clubkart?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Clubku má Markéta a já s ní mám spojený to mobilní číslo. Může jich tam být registrovaných až 10 na jednu Club Card. Navíc za každý dobití dostaneš body na tu kartu. My u Tesca kupujeme potraviny přes internet, takže nám přibývají body rychle. Teď jsme dostali poukázky na slevy asi za 180 korun.
      Rozumnej operátor je Odorik.cz, ale vyplatí se zejména těm, kdo volají do zahraničí.
      Další docela slušnej je Opencall, pro paušálisty pak Emtéčko.
      Pevná je fajn, když je psaná na invalidu a když neplatíš ten měsíční ranec. Jinak už se nevyplatí. Pevné číslo můžeš mít i přes internet a na to ti teta může volat. Kdybys chtěla pevnou přes net, tak koukni na Odorik.cz. Tam jí máš bez paušálu a jediný co pak musíš je nastavit program, aby ti s tím fungoval. Ale to není zase tak těžké a dělá se to jen jednou.
      Moje mamka mobil odmítá a na pevnou jí volají callcentra každou chvíli. Tam je hrozná nevýhoda, že než to zvedneš, nevíš, kdo to je.

      Vymazat
    2. No, mamka by mohla udělat jednu věc, a to změnit číslo. A hned na to druhou věc, to číslo dát do utajení. Jasně, zaplatí nějaký poplatek, za změnu čísla jednorázový, za utajení každoroční. Ale určitě by jí odpadlo 80% hovorů, protože k jejímu číslu se veřejně už nedostanou (ani přes informace) a pokud ano, tak by její číslo bylo náhodně vygenerováno. Na můj telefon se opravdu nějaký prodejce dovolá jednou za rok, a to se ho hned zkraje ptám, kde vzal moje číslo, když je v utajení.
      Samozřejmě, když jsme tohle číslo zřizovali, dali jsme je jen několika lidem v rodině. A většinu oficiálních hovorů jsem vyřizovala přes mobil...

      Jinak, pevná je opravdu drahá. Ale já ji mám spojenou ještě s netem a taky televizí. Takže platím ranec, ale mám tři v jednom. Časem možná zruším pevnou, a jsem zvědava, kolik bych platila potom...

      Vymazat
    3. Nevím, jak rychlej máš internet, ale nám v Bruntálu Outůčko nabízelo 60 programů TV a internet s rychlostí asi 16 MB za 650 korun. TV jsem tam nezřizoval, ale internet nájemníci chtěli. Ten mám za 404, protože jsem jim řekl, že 506 za něj nedám.
      Mám podezření, že s čísly se normálně obchoduje. Koupíš něco v eshopu a oni prodají někomu tvůj mail a telefon. Rozhodně někteří to dělají. No, už nikomu nevolám a jsem spokojenější. Peníze by se hodily, ale ony už nějak budou.

      Vymazat
  4. Já si většinou vyslechnu, co ti dotyční chtějí, ale někdy mi i zkazí den. Třeba tuhle jsem slušně odpověděla: "Ne, to já vůbec nepotřebuju, ale díky." A nějakej mladej fracek mi odvětil: "Hmm, tím líp pro mě," a zavěsil! No to jsem teda jenom čuměla! P. S. V callcentru jsem pracovala asi rok při studiu gymplu, ale naštěstí jsem nabízela docela dobrý změny tarifů, takže to byla pohoda.

    OdpovědětVymazat

Komentáře na tomto blogu nejsou moderovány. Každý, kdo napíše svůj názor slušně, je vítán! Příspěvky obsahující vulgarizmy, urážející něčí rasu, politické, nebo náboženské přesvědčení budou smazány. Díky za reakce!